ROZHOVOR: Jakub Svoboda se vrací po zranění
Hráči A týmu začali druhý týden zimní přípravy, do které se zapojil i Mahony alias Jakub Svoboda. Ten si v zápase v Trutnově přivodil zranění, které ho vyřadilo ze hry do konce podzimní části. Zeptali jsme se ho, zda je plně připraven a jak bude vypadat suchdolská obrana na jaře.
Jakube, začíná nám zimní příprava. Vysvětli nám, proč jsi půl roku nehrál?
Byl jsem zraněný. Ve třetím kole jsem trochu laxním způsobem šel do jednoho ze soubojů, a to se mi bohužel nevyplatilo v podobě asi čtyřměsíční nucené pauzy, kdy jsem musel léčit natržený postranní vaz v pravém koleni, který navíc doplnil prasklý meniskus. To byl ten hlavní důvod, proč jsem se zapojil až teď v lednu.
Kdo se o tvoje zranění staral?
Nejdříve doktoři v Kolíně a až poté, co jsem neviděl zlepšení, tak pan doktor Kiliján z pražského Smíchova, ke kterému jsem se dostal přes našeho manažera Vláďu Střihavku. Došlo to až k tomu, že jsem se 24. listopadu podrobil operaci v benešovské nemocnici. Teď jsem měsíc a půl po operaci a už běhám po hřišti. Za to bych chtěl panu doktorovi poděkovat. Stejně tak i Vláďovi Střihavkovi, který mi jeho služby zajistil.
Takže tvoje koleno je teď připravené na sto procent?
To určitě není. Noha během té dlouhé pauzy přišla o značnou část svalů. Takže makám na tom, aby vše bylo co nejdříve zpátky alespoň v té míře, v jaké to bylo předtím. Řekl bych, že na těch 80 % jsem schopný působit na tréninku a potažmo i v přípravných zápasech.
Původní délka léčení měla být jak dlouhá?
Původní prognózy byly úplně šílené. Po první magnetické rezonanci to vypadalo na přetržený křížový vaz v koleni, což by mě defacto vyřadilo na celou sezonu. Ještě 24. listopadu před operací jsem počítal s horší variantou, tedy tím, že vypadnu ze hry na celou sezónu. Nakonec jsem si dal předčasný dárek k Vánocům, když operace dopadla jen pochroumaným meniskem a po měsíci jsem mohl začít zase s tréninkem.
Po tom, co ses zranil, tak přišel Míra Hendrych, jak vidíš obranou čtyřku na jaro?
Samozřejmě se mnou (smích). Zase odešel Káca, takže můžu hrát i v útoku. To si samozřejmě dělám legraci. Já jsem rád, že tu Míra zůstal, protože se nám neskutečně zvýšila konkurence, co se týká stoperské dvojice a celé obranné čtyřky. Jenom dobře. Pro mě je to další motivace pro práci. O to víc mě bude fotbal po třicítce bavit, když člověk okolo sebe vidí konkurenci. Jak jsme se mohli na podzim přesvědčit, Míra je na divizi nadstandardní hráč. Stačí si všimnout toho, že se objevil v nejlepší jedenáctce podzimní sezóny Divize C. Rád s ním budu na hřišti spolupracovat.
Nebavila tě více pozice maséra a zdravotníka týmu?
To zranění mělo jednu obrovskou výhodu, a to že jsem si užil fotbalové zápasy z druhé strany. Ať už jako masér, ale kolikrát jsem se ani na tu lavičku nedostal, protože jsem s fanoušky zůstal v kotli. Je tu skvělá parta, ať se to týká hráčů, tak i lidí okolo. Takže mi to trochu vyvážilo to, že jsem nemohl být na hřišti.